Jan Antonín Alis

unnamedDosti často se v našem městě setkáváme se jménem Jan Antonín Alis. Je po něm pojmenováno březohorské náměstí a ulice na Zdaboři a hovoří se o něm při každé zmínce o našich slavných stříbrných dolech. Tento významný muž našich dějin se narodil 11. ledna 1732 ve Vysoké Peci nedaleko Příbrami. Pocházel ze slavného rodu Alisů. Jeho otec František Sigmund Alis byl významným příbramským měšťanem a pracoval na dolech jako šichtmistr, a tak o budoucím osudu malého Jana bylo vlastně předem rozhodnuto. Vystudoval horní školu v Jáchymově a v roce 1750 nastoupil do zdejšího horního závodu jako praktikant.

Po pěti letech se stal šichtmistrem a byl přeložen do Kutné Hory. Tam se velmi zajímal o společnou činnost dolů a hutí a stal se v tomto oboru na slovo vzatým odborníkem. V roce 1772 se vrátil zpět do rodného kraje a nastoupil do rozšířené funkce hormistra a huťmistra s ročním platem 450 zlatých. V té době byl příbramský horní závod ve velmi špatném stavu. Kutalo se jenom na několika štolách, důlní vody se čerpaly značně promitivním způsobem a při vetším průsaku vody havíři svoji práci kvapně opouštěli. Tak nějak podobně se dařilo i stříbrné huti, která se navíc topila v dluzích a občas se tam ztrácelo stříbro.
Do této kritické situace nastupuje Alis a má pouze dvě možnosti. Buď pokračovat v mělkém kutání v různých štolách, tak jako dosud a pomalu ale jistě, dovést příbramské dolování ke krachu anebo radikálním způsobem zavést hlubinnou těžbu. Rozhodl se pro možnost druhou, a tím naše doly zachránil. 11. října 1779 byla na jeho pokyn zaražena na Březových Horách první svislá šachta nazvaná podle bohaté rudní žíly - Vojtěšská. Po dvou letech dosáhli havíři na Vojtěchu hloubky pátého patra a mocnosti obou rudních žil - vojtěšské a matkobožské - byly tak nadějné, že nadřízená místa investovala do dolu další peníze. S přibývající hloubkou přibývalo i vzácných rud a Vojtěch se rázem stal centrem veškeré těžby na Březových Horách. J. A. Alis byl roku 1796 jmenován horním radou. To už byl v provozu další důl - Anna. Veliký problém těžařů, důlní vody, byl vyřešen propojením dolů Dědičnou štolou, která vodu odváděla do Litavky Na Škrtilce u Trhových Dušník. S rozvojem těžby na nových dolech bylo nutno také vybudovat novou huť. I na to Alis myslel a nová Stříbrná huť vyrostla 1786 u Německé Lhoty na soutoku Litavky a Obecnického potoka. V roce 1799 odešel horní rada na zasloužený odpočinek. Na Vojtěchu v té době dosáhli hloubky 260 metrů a na Anně 206 metrů.
Již za svého života se Alis dočkal uznání za svou práci. Byl mu udělen pochvalný dekret a přiznána roční penze 800 zlatých. Na návrh dvorního rady barona von Horna mu bylo vypláceno dalších 200 zlatých z každoročního výnosu dolů. Muž, který vlastně odstartoval světovou slávu březohorského rudního revíru, zemřel za pouhé dva roky od svého penzionování 19. září 1801 v Příbrami. Byl pohřben na starém příbramském hřbitově. Jeho pamětní deska byla v roce 2009 odhalena na zdi statku na Zdaboři "U Holých" a v roce 2012 na jeho rodném domě na Vysoké Peci. Zdař Bůh.

Na obrázcích Důl Vojtěch s úpravnou a Důl Anna.

12

13